Balení  
- bez komentáře -

Video  
- bez komentáře -

Audio  
- bez komentáře -

Obsah  
- bez komentáře -

Bonusy  
- bez komentáře -

Verdikt
Uffff. Nejsem konzumní divák. Nevadí mi ukecaná dramata, ani filmy, kde se většinu času postavy motají ve dvou místnostech a filozofují o životě. Cokoli se dá natočit zajímavě (krom Twilight). Ale tahle historická kapitola, tu sem téměř protrpěl. Jako řada Čechů mám jen velmi volné mínění o tom, jak přesně probíhalo a končilo otroctví v Americe. Vím jen, že se na tom výrazně podepsal Lincoln a že u toho bohužel nebyl Christopher Waltz. O to poutavější by přirozeně mohl být film, odkrývající nejrůznější dramatické situace tehdejší doby a charakter „největšího bílého prezidenta, jaký kdy žil“.

Bohužel, buď se toho moc zajímavého nestalo, nebo jindy přesný Steven Spielberg neuvěřitelně zklamal. Faktem je, že má jeho celovečerní Lincoln 150 minut, během kterých si na různých místech různé postavy povídají (aniž by bylo vždy úplně jasné, kdo je kdo) a do toho se děje… nic. Vyjma jedné jediné scény („Chtěl mě zastřelit!“) není z filmu cítit žádná energie, ani filmařská hravost. Jen otrocká téměř-divadelní inscenace, která spěje k neodvratnému konci s atentátem (a ten ani nevidíme!).
Lincoln je zbabělý film. Chybí mu skutečný konflikt, krev, pot a bolest. Je to nenápadité drama několika lidí, které pořádně nepoznáme. Day-Lewis je tradičně výborný, Oscar byl ale tentokrát ryze za samotnou roli. Výkon to není (a vzhledem k plochému scénáři ani být nemohl) nijak výjimečný.

Každý přirozeně tenhle názor sdílet nebude, takže fanoušky filmu potěší vysoký datový tok u obrazu, díky němuž vše vypadá stejně dobře, jako v kině a neodradí je ani trochu nevýrazný zvuk (což ovšem není ani tak problém přepisu, jako spíše filmu samotného). Bonusy se omezují ryze na filmy o filmu, čehož si užijete téměř hodinu a půl. A vše je s českými titulky, což je třeba připsat k dobru.

Blu-ray je navíc opatřeno hezkým rukávkem a exkluzivní knížečkou od Filmareny, díky čemuž se z klasického plastu stává de facto limitovaná edice. Pokud se Vám snímek líbí, neváhejte s nákupem.

Pokud jde o DVD, tam dostanete za své peníze jen a pouze film.

Balení  
- bez komentáře -

Video  
- bez komentáře -

Audio  
- bez komentáře -

Obsah  
- bez komentáře -

Bonusy  
- bez komentáře -

Verdikt
V roce 1865 je šestnáctý prezident Spojených států amerických Abraham Lincoln na pomyslném rozcestí. Jeho zemi sužuje krvavá občanská válka a o své prezidentství se tak musí dělit s jižanským Jeffersonem Davisem. V zájmu ukončení války a bratrského krveprolévání, ale i vzhledem k vlastnímu světonázoru a humanismu Lincoln předkládá Kongresu ke schválení 13. dodatek k americké ústavě, který ruší otroctví a nevolnictví. V Kongresu má sice své zastánce, ale více odpůrců. Pro prosazení dodatku tak Lincoln a spol. potřebují sehnat klíčových 20 hlasů. Zde nastupují klasické nástroje politiky známé již od antiky do dnešních dnů. Ke slovu se dostává uplácení, ovlivňování hlasování prostřednictvím slibování výhodných „korýtek“ pro přeběhlíky apod. V této situaci musí však Lincoln řešit i osobní problémy související s „první“ dámou a smrtí syna Williama. Nadto je však Abraham Lincoln pravou čelnou osobností USA a jeden z jejich největších státníků všech dob.

Snímek Lincol je vysněný a dlouho připravovaný projekt Stevena Spilberga. Původně pro si v hlavní roli představoval Liama Neesona, který ale během příprav filmu zestárl a tak na jeho místo nastoupil pendantský a na sebepřípravu náročný herecký chameleon Daniel Day-Lewis, který si za svůj herecký výkon po zásluze došel pro dalšího Oscara. Snímek dějově připomíná soudní drama kombinované s životopisem, a kdo se o tato témata moc nezajímá, může se při filmu nudit. K čemuž přispívá i pomalé tempo vyprávění, což zase zachraňují kvalitní herecké výkony a precizní režie. Snímek dostal Oscara také za výpravu.

DVD Lincoln vyšlo v České republice v distribuci společnosti Bontonfilm, a.s. Disk obsahuje kvalitní a čistý anglický a český zvuk Dolby Digital 5.1. Film je podpořen mimo jiné českými a anglickými titulky. Ostrý obraz je ve formátu 16:9 (2.40:1).

Na českém dabingu se podíleli: Martin Stropnický - Daniel Day-Lewis (Abraham Lincoln), Jarmila Švehlová - Sally Field (Mary Lincolnová), Petr Pospíchal - David Strathairn (William Seward), Ondřej Brzobohatý - Joseph Gordon-Levitt (Robert Lincoln), Miroslav Hanuš - James Spader (W. N. Bilbo), Dalimil Klapka - Hal Holbrook (Preston Blair), Pavel Rímský - Tommy Lee Jones (Thaddeus Stevens), Tomáš Karger - John Hawkes (Robert Latham), Ladislav Cigánek - Jackie Earle Haley (Alexander Stephens), Otmar Brancuzský - Bruce McGill (Edwin Stanton), David Suchařípa - Tim Blake Nelson (Richard Schell), Pavel Tesař - Joseph Cross (John Hay), Stanislav Lehký - Jared Harris (Generál Grant), Zdeněk Hruška - Lee Pace (Fernando Wood), Jan Vágner - Peter McRobbie (George Pendleton), Jan Köhler - Gulliver McGrath (Tad Lincoln), Natálie Topinková - Gloria Reuben (Elizabeth Keckleyová), Jan Vondráček - Michael Stuhlbarg (George Yeaman), Miroslav Táborský - David Costabile (James Ashley), Zdeněk Dolanský - David Warshofsky (William Hutton), Zdeněk Maryška - Wayne Duvall (Bluff Wade), Zbyšek Pantůček, Vladimír Fišer, Zuzana Mixová, Jiří Knot, Jindřich Hinke, Vladimír Čech a další.

Překlad: Anna Polanská
Produkce: Ivana Prejdová, Veronika Dvořáková
Dialogy: Radka Přibyslavská, Vladimír Žďánský
Režie: Vladimír Žďánský
Vyrobilo: Barrandov studio dabing pro Bontonfilm 2012

Bonusové materiály tvoří:

- Cesta k Lincolnovi – film o přípravě snímku (anglicky s českými titulky)
- Vytváření minulosti – film o výpravě, kostýmech apod. (anglicky s českými titulky)

- staka –

Balení  
- bez komentáře -

Video  
- bez komentáře -

Audio  
- bez komentáře -

Obsah  
- bez komentáře -

Bonusy  
- bez komentáře -

Verdikt
Ve Spojených státech amerických zuří občanská válka známá též jako válka Severu proti Jihu. Pan prezident „dlouhán“ Abraham Lincoln odvážně řídí své unionistické vojáky a plamennými projevy a celým svým životním postojem se snaží pozitivně motivovat národ. V této souvislosti se odvážně pouští na i jinou frontu. Po mnoha letech se rozhodne plošně zrušit otroctví, na kterém stojí ekonomika konfederačního Jihu. Boj, který ho čeká na půdě Kongresu, si však svou urputností v ničem nezadá s krvavými jatkami u Gettysburgu. On a jeho administrativa musejí přesvědčit váhávce, protože pro svůj revoluční počin potřebuje každý hlas. Navíc tento důležitý úkol musí zvládnout v šibeničním termínu, neboť divadelní představení se blíží a pan John Wilkes Booth už láduje kvér.

Nový film Stevena Spielberga se zaměřuje na poslední čtyři měsíce života Abrahama Lincolna. Na válečné pole se podíváme jen jednou a celý děj je vlastně o boji proti otroctví a to zejména boji na politické, tj. „kecací“ úrovni. Jde vlastně jen o to, zda se Lincolnovi a jeho štábu podaří prosadit 13. dodatek k americké Ústavě, zrušit otroctví a na oko, tedy pouze na papíře, zrovnoprávnit všechny občany (rozuměj muže) USA. Snímek má atmosféru soudního dramatu, kdy se politici hádají, překřikují a intrikují, vytahují na sebe špínu, převlékají kabáty apod. I sám Lincoln neváhá v zájmu svých cílů sáhnout k různým nečistým praktikám.

Film je po řemeslné úrovni pěkně natočen. Režii se nedá nic vytknout. Téma je pro Ameriku asi důležité a zásadní. Herecký chameleon - Daniel Day-Lewis se převtělil do americké prezidentské ikony a podává svůj tradičně precizní výkon, k čemuž mu dopomáhá i přesně sedící namaskování. Stejně tak dobří jsou i herci ve vedlejších úlohách např. Sally Field, Joseph Gordon-Levitt, Tommy Lee Jones. Pochvalu si zaslouží také hudební doprovod z taktovky Johna Williamse a příjemná kamera Janusze Kaminskiho. Bohužel po obsahové stránce je film pro normálního diváka, tj. nehistorika, dost nudný.

Rozhodně nezávidím studentům, kteří budou nuceni svými učiteli koukat se v hodinách dějepisu na dvě a půl hodiny dialogů, plných frází a patosu, aby pak mohli u zkoušky naplno povědět, jak to teda tenkrát bylo, když se rušilo otroctví.

Během chvíle Lincoln nasbíral 12 nominací na Oscary, včetně těch nejprestižnějších kategorií a existuje reálná možnost, vzhledem k tématu, že tyto nominace promění.

Já osobně jsem měl Abrahama radši, když se oháněl sekerou a sekal upírům hlavy, i když to tenkrát taky nebyl nějaký mega počin.

Staka